Food Filtr – 3 otázky

Studium výživy na internetu je dostupné všem. Nikdo vám ale nezaručí správnost, aktuálnost, natož objektivitu informací, které jsou k dispozici. Pomoci vám může, když nasadíte vhodný filtr na informace, třeba Food Filtr 🙂 . U každé nové diety, šokující pravdy či výživového doporučení si položte následující tři otázky.

I. Dává z fyziologického hlediska dieta nebo potravina smysl?

Food filtr fungovani tela

K zodpovězení této otázky je potřeba zhodnotit zejména výživovou hodnotu a dopad dané potraviny nebo celé diety na lidské tělo. Je potřeba rozumět biochemickým procesům v lidském těle (základy se naučíte na tomto webu) alespoň do té míry, abyste byli schopni zhodnotit následující:

  • Poměr přijaté energie a obsažených živin.
  • Obsah toxinů.
  • Vliv na hormonální rovnováhu těla.

Cílem je pokrýt energetické nároky těla tak, abyste maximalizovali množství vstřebaných živin, minimalizovali obsah toxinů a nezpůsobovali stravou přehnané výkyvy hormonů (např. insulinu). Dobrý začátek je například Potravinová pyramida 2.0.

II. Stravovali se takto s úspěchem naši předkové?

Food Filtr evoluce

Nothing in Biology Makes Sense Except in the Light of Evolution, Theodosius Dobzhansky

Evoluční biolog Dobzhansky tvrdí, že jakýkoli poznatek v oblasti biologie musí nejprve prověřit evoluce, abychom jej mohli považovat za jistý. Myslím, že není potřeba ani takto striktní pohled, aby bylo každému jasné, že miliony let adaptace lidského těla skrze evoluci na nás mají dodnes zásadní vliv, a výživa není výjimkou.

Tato otázka apeluje zejména na selský rozum. Jenom fakt, že jsme nějakou potravinu nekonzumovali po větší část naší evoluce, určitě není dostačující důvod pro to, abychom se jí vyhýbali. Je to ale důvod zamyslet se, zda ji potřebujeme a jaké jsou benefity a rizika její konzumace.

Pokud ale někdo varuje před potravinou, která člověka s úspěchem živila miliony let, tak je potřeba brát to se zdravou dávkou skepticismu. A také přemýšlet, jak se daná potravina změnila v průběhu let a jak se změnil náš životní styl. Krásným příkladem je maso.

III. Existují vědecké důkazy o škodlivosti / prospěšnosti dané potraviny?

Food Filtr výzkumNejvyšší standard spolehlivosti a kvality důkazů u klinických studií může přinést pouze kontrolovaná randomizovaná intervenční studie, která je dlouhodobá, dvojitě zaslepená a zopakovaná na několika klinikách. To by na poli výživy vypadalo v ideálním případě následovně:

  • Dvě skupiny účastníků dostávají identickou dietu lišící se pouze v jednom parametru.
  • Celu dobu experimentu jsou účastníci pod dozorem, aby bylo možné kontrolovat odchylky od diety a rozdíly v životním stylu.
  • Účastníci ani výzkumníci nesmějí vědět, kdo dostává jakou variantu diety.
  • Účastníci jsou v několika následujících letech pravidelně kontaktování  za účelem zjištění rizik a dopadů sledovaného parametru.

Takovéto studie jsou náročné na realizaci a velmi drahé. A co se týká dlouhodobých dopadů konkrétních potravin takřka neproveditelné.

Krom intervenčních existují ještě studie observační. Ty spočívají ve sledování stravovacích návyků vybrané populace a následném zaznamenání údajů o výskytů nemocí, úmrtnosti, atd. Tento typ studií však ukazuje pouze korelaci, nikoli příčinný vztah, což v populárních médiích není vždy rozlišováno. A také používají dotazníky, kde lidé mohou lhát, nerozumět nebo si jednoduše nepamatovat, co přesně jedli. Hezky ilustruje omezení observačních studií výzkum o mase a nemocích.

Je tedy jasné, že co se výživy týká, věda má své omezení a je potřeba se v tom trochu orientovat. Tím nechci odrazovat od studia aktuálního výzkumu, právě naopak. Spíš chci vyzdvihnout, že je potřeba použít kritické myšlení a každou studii opravdu dobře pročíst, než z ní budete vyvozovat závěry.

 

Mohlo by se vám líbit...

komentáře 2

  1. Miroslav Kmeť napsal:

    Pozerať sa na to, čo sme jedli pred desiatkami tisícov rokov je síce relevantné z pohľadu evolúcie, ale zas tak presne to nevieme. Bolo vtedy úplne iné podnebie, o ich strave toho z vykopávok zas tak veľa nezistíme a lovci-zberači nemali tak domestikované myslenie ako máme my teraz, z ktorého pri tomto vyhodnocovaní vychádzame. Ale po svete existuje ešte teraz niekoľko takto žijúcich kmeňov, mnoho tradičných zdravo žijúcich kultúr študovaných napríklad Westonom Priceom a v Amerike skončila doba kamenná len pred 500 rokmi. Títo ľudia sú dobrým modelom pre sledovanie otestovaných potravín a stravovania a preto by bolo dobré doplniť ešte tieto dve otázky:

    4. Máme dôkazy o ľuďoch stravujúcich sa takýmto spôsobom, ktorý žijú zdravo a úspešne po niekoľko (>4) generácií?

    5. Aký vplyv môže mať takéto stravovanie na nasledujúcich (až do) 7 generácií?

    • Jiří Kaloč napsal:

      Nyní připravuji článek o vhodnosti masa ve výživě a došel jsem na totéž. Velmi cenná data poskytují právě populace, které dodnes žijí ne-industrializovaný tradiční život. Zajímavé je sledovat i tzv. Blue zones, neboli oblasti, kde se lidé často dožívají velmi vysokého věku. Takže souhlasím, bod č. 4 by určitě stálo za to doplnit. Časem se vrátím a článek aktualizuji. Stále se učím 🙂
      Bod č. 5 je také velmi zajímavý. Zahrnul bych jej ale spíš do bodu 3. Nejblíže k odpovědi nás asi přiblíží odborná literatura a aktuální výzkum týkající se dopadu potravin na lidské tělo a životní prostředí.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.