Evoluce výživy

Člověk by si myslel, že s několika miliony let evoluce za námi nebude ohledně stravy co řešit. Slavná Maslowova pyramida lidských potřeb mluví jasně. Jídlo patří do jejího prvního patra, je základní fyziologickou potřebou. Čím to teda je, že se náš vztah k výživě stal tak nejednoznačným a komplikovaným?

Počátek evoluce výživy

Naši prapředci to měli jednoduché, jako lovci a sběrači chybovat nemohli. Měli k dispozici kvalitní zvěřinu, ovoce a zeleninu jedině BIO a pitný režim pokryli pramenitou vodou. Když nás přibylo a nestačilo už jenom, co kdo ulovil a našel, přišli jsme se zemědělstvím a s ním i spousta nových potravin do našeho jídelníčku. Technologický pokrok se však nezastavil a zejména v posledních desetiletích je náš zažívací trakt prověřován jednou novinkou za druhou. Dříve jsme spoléhali na kručení v břiše a chuťové pohárky, abychom zjistili, kdy a co jíst. Dnes aby se člověk stal odborníkem na výživu, aby se v tom spektru potravin vyznal.

evoluce výživy

Ilustrace: Banksy, Trolley Hunters

Formování

Jediné štěstí, že znalosti o výživě jsou formovány už od velmi útlého věku. Začíná to našimi rodiči: “Pij mléko, budeš mít zdravé kosti! Jez mrkev, ta je dobrá na oči! Sladkosti až dojíš, co máš na talíři!” Proti všem těmto dobře míněným radám v pubertě samozřejmě přijde naprostá rebelie. Je až zarážející, jak snadno lidský organismus přejde na tekutou stravu v podobě alkoholu doplněnou o vyvážený mix fast-foodu, sladkostí a baget z automatu. Po této empirické vzdělávací fázi přichází další milník, z kterého se každý vydá jednou z tří cest. Malé procento lidí zůstane věčnými rebely. Pohrdajíc všemi zásadami zdravé stravy a s heslem “na něco umřít musím” se dál s chutí ládují pizzou, kouří a přecházejí cestu na červenou. Přibližně stejné procento populace se vydá směrem zcela opačným. Začnou se o stravu hluboce zajímat, číst odborné články, od základu měnit svůj jídelníček a systematicky otravovat své okolí dobře míněnými radami. Nejpočetnější je však skupina třetí. Zdraví jim úplně lhostejné není, ale věnovat mu příliš drahocenného volného času neplánují. Takže, jak je dnes zvykem, začnou vyhledávat autoritu, která by jasně sdělila, co jíst a co ne. Někdo preferuje vládní doporučení v podobě potravinové pyramidy, další dá na radu svého doktora a jiný čte populární výživové články nebo jednoduše dělá to, co sousedka, protože ona shodila 5 kilo za měsíc. Jakmile si každý svou autoritu zvolí, tak je vystaráno. Hlavně, když nemusíme zapojovat vlastní úsudek. Máme totiž rádi, když jsou věci jasné a snadné. Je to příjemný a uklidňující pocit, když můžeme vložit důvěru v někoho druhého a on se o nás postará, udělá tu špinavou práci za nás.

Bohužel je pak velmi snadné nahnat stádo takových ovcí tam, kde je chcete mít. A co, když se objeví pochybnosti nebo snad nějaké vlastní myšlenky? Většinou přijde jen uklidnění, že chytří lidé, kteří to mají na starost, ví, co dělají. Jejich práce je řešit tyhle komplikované problémy, na nás je jen jíst, co nám řeknou.

Samostatnost

Ochočená veřejnost pak s pocitem, že udělala něco pro své zdraví, zvolí raději nízkotučnou variantu jogurtu, margarín namísto másla nebo zdravou snídani v podobě nejnovějšího praženého müsli obohaceného o spoustu minerálních látek a vitamínů. Lze to brát jako výhru autorit a potlačení zdravého rozumu, ale já to beru jako důkaz, že snaha ani peníze nám nechybí. Myslím si, že když se k lidem chováte, jakoby byli neschopní vlastního úsudku a rozhodování sama za sebe, tak se tomu přizpůsobí. Když jim ale dáte informace a povzbudíte, ať použijí vlastní rozum, tak je šance, že přijdou na to, co funguje právě jim.

Proč?

Právě proto vznikly tyto stránky. Pokusím se trochu nabourat zažitá dogmata a mýty o tom, co je to zdravá strava. Chci podporovat zdravý skepticismus a provokovat čtenáře k tomu, aby vzal zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou. Tak co, kterou dietu následujete?

Mohlo by se vám líbit...

komentáře 2

  1. Miroslav Kmeť napsal:

    Preto je dobré riadiť sa skôr princípmi namiesto presných krokov, zakázanými/povolenými potravinami alebo nejakými pyramídami. Ľudia v tom majú potom kus voľnosti a vlastnej iniciatívy. Dobré je napríklad začať s niečím takýmto:

    “Nejedzte nič, čo nedokážete pripraviť v kuchyni zo základných surovín.”

    • Jiří Kaloč napsal:

      Přesné kroky, zákazy, pyramidy a další pomůcky bych do koše neházel. Myslím, že mají své využití. Třeba pro ty, kteří s výživou úplně začínají. Než člověk získá ten odhad, jak nutričně bohaté jídlo na talíři asi má, než dostane do krve, co je a co není reálná potravina a než si zautomatizuje své nakupování a vaření, tak se o ně může opřít.
      Myslím, ale že každý, kdo to se zdravou stravou myslí vážně, dřív nebo později k nějakým principům dojde a podle těch už pak bude pokračovat bez stresu.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.